Štěpán Daněk řečený "Frenk"
Štěpán Daněk řečený "Frenk" se narodil 8. 11. 1977 ve Vyškově. Vyrostl v Olšanech obklopen lesy a díky několikaletému táboření na Říčkách (1982-1996) se od roku 1986 permanentně učil hrát na kytaru. Dnes zahraje z hlavy cca 300 psíniček. Pravidelně se s ním můžete setkat v Olšanské, či Vážanské hospodě, na různých oslavách, ohních či rodinných sešlostech. Nyní bydlí ve Velešovicích v okrese Vyškov, kam se přiženil v roce 2001.
   Byl jedním ze zakladatelů T. K. Wild Horse Olšany v prosinci 1994. Samostatnou osadu W. O. RIWERS založil se svým bratrancem Rendem Daňkem na jaře 2009. Občanské sdružení W. O. RIWERS pak za jeho pomoci bylo založeno v srpnu 2010.
Pod touto kolonkou se skrývá slovník cizích a členy osady používaných specifických slov, jako jsou námi pojmenované názvy míst na Říčkách, zkratky delších několika slovných názvů a mnohé další.

Zdraví Frenk


PŘIPAŘ
- zkratka názvu pro pírodní park Říčky. Toto slovo WOR používá záměrně, jako synonymum oddechu a relaxace ve stresem stíhané době 21. století, kdy útěk na Říčky je někdy jediné možné řešení, jak si uklidnit hlavu. Druh večer konzumovaných nápojů při vícedenním pobytu už specifikuje sám název zkratky. Lze tedy uprostřed debaty říci, že je potřeba připařit.

WOR - zkratka názvu Westernové osady Riwers, která se skloňuje dle potřeby aby bylo jasné, že se mluví o záležitosti týkající se v globále všech lidí okolo naší osady. Jde tedy v podstatě o podstatné jméno našeho lesního státu. Například s worem, o woru, před worem. Taktéž lze toto oslovení použít jako jméno člověka, který je členem westernové osady RIVERS. Dá se tedy říct, že já jsem typický Wor. 

IČO: 22859446 DIČ: CZ22859446
Číslo účtu: 239226028/0300

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (404 | 94%)

ŘÍČKY - přírodní park

Ledňáček říční

Ledňáček říční

Katastrální území Olšany, Račice (část ležící v okrese Vyškov).



Přírodní park Říčky byl zřízen vyhláškou ONV číslo 53/13 ze dne 13.9.1984 jako klidová oblast, která přešla s účinností zákona 114/92 Sb. do kategorie přírodní park. Území je označeno na přístupových cestách tabulemi se státním znakem, základní informace o hodnotách území a poučením o chování návštěvníků v přírodním parku. K realizaci je navržen projekt naučné stezky.

Přírodní park Říčky se nachází na rozhraní okresů Vyškov, Blansko a Brno - venkov, přičemž na území vyškovského okresu zasahuje pouze menší částí rozloh. Na okrese Vyškov zahrnuje pramennou oblast toku Říčka s přítoky, přilehlé aluviální louky a mokřadní biotopy a přilehlé lesní komplexy. Nejsnazší přístup je po silnici z Račic do Bukovinky k hájence Říčky, která leží asi na půl cesty mezi obcemi. Zde je umístěna informační tabule a začínají zde louky lemující pramen Říčky. Další možností je turisticky značená cesta od rozcestí U tří javorů, kde je na hranici přírodního parku umístěna informační tabule.

Údolí Říčky je ve vyškovském okrese stejně jako Rakovecké údolí zlomového původu prvohorního stáří (spodní karbon - kulm). Vyskytují se v něm pouze usazené horniny mořského původu, která přibližně od čáry Ochoz - Hostěnice - Mokrá překrývají vrstvy devonského vápence, v němž se vyskytují krasové jevy (ponorné potoky, vyvěračky, jeskyně aj.)

Souvrství drob, slepenců a břidlic je vyvinuté mezi Líšní, Lulčem u Vyškova a Račicemi (tzv. Račicko - Lulečská série) a vyznačuje se tím, že vrstvy slepenců, drob a břidlic se pravidelně střídají.
Bledule jarní

Bledule jarní

patří mezi ohrožené druhy a je tak zvláště chráněna dle vyhlášky 395/1992 Sb.
Naučná stezka z 10 panely vede po Vyškovské části CHKO. Symbolem CHKO a naučné stezky je bledule jarní, která vykvétá záhy z jara na místních loukách. Nachází se zde také ocůny (vykvétají jako poslední na podzim), upolíny, bradáčky, lilie zlatohlavé, petrklíče jarní, či třeba medovníky meruňkolisté nebo plícníky lékařské.
Z živočichů zde žije mlok skvrnitý, ve zdejších říčkách najdeme pstruha potočního nebo vranku. Z ptáků je to potom ledňáček říční, skorec vodní. Hnízdí zde i vzácný čáp černý. Některé louky zde byly změněné do roku 1993 v pastviny.
Čáp černý

Čáp černý

Lesy v údolí Říčky a okolí:

Lesním typem jsou, stejně jako v Rakoveckém údolí, bukové a dubobukové lesy. Tyto se zachovaly pouze ostrůvkovitě a jejich flóra i fauna jsou velmi závislé na poloze a expozici. Na jižních expozicích a na vrcholcích kopců lze nanést některé teplomilnější druhy jako medovník meduňkolistý, bělozářku větvitou, dále okrotici dlouholistou a červenou a několik druhů rostlin jarního aspektu: jaterník podléšku, dymnivku, sasanku hajní aj.

            Na vhodných místech je možné setkání se zmijí jedovatou, pastmi larev mravkolevů a četnými střevlíkovitými a tesaříkovitými druhy brouků.

            Ve stinných polohách je druhové složení poněkud odlišné - mimo běžných druhů zde nalézáme bradáček vejčitý a kruštík širolistý, z obojživelníků je běžný mlok skvrnitý.

 

Aluviální louky a mokřady:

Louky se velmi liší v závislosti na stupni zamokření. V sušších místech najdeme prvosenku vyšší, kakosty, na podzim se zamodrají koberci ocúnu jesenního. Na vlhčích místech se setkáváme s blatouchem bahenním, upolínem evropským, prstnatcem májovým a dnes již nezvěstným kruštíkem bahenním. Na slunných a suchých místech můžeme potkat slepýše křehkého či ještěrku obecnou, svižníky polní a písčinné stejně jako řadu druhů denních motýlů.
Lile zlatohlavá

Lile zlatohlavá

Tůně:

V pramenné oblasti Říčky se vyskytují trvalé, většinou ani v létě zcela nevysychající tůně hostící unikátní společenstva. Vzhledem ke kvalitě vody skýtají podmínky pro vývoj několika druhů obojživelníků -  rosničky zelené, čolka obecného a horského. Z rostlin se na jejich okrajích vyskytuje kosatec žlutý, v minulosti i kosatec sibiřský, raritou je výskyt  masožravé bublinatky jižní, která svými měchýřovitými pastmi loví vodní plankton. V tůních se vyvíjí larvy vážek, lze se setkat i s několika druhy vodních brouků - potápníčky, příkopníky a vírníky.
 

 

Potok Říčka:

Předčí kvalitou vody v pramenné části tok Rakovec, fauna je velmi podobná - četná vývojová stadia hmyzu a pijavky. Kameny jsou často obrostlé mechem prameničkou obecnou. V okolí potoka lze pozorovat četné druhy vážek a motýlic.

            Péče je zaměřena na zamezení stavební činnosti a z ní vyplývajícího antropického tlaku. Jako optimální forma rekreace v území se jeví pěší turistika čí cykloturistika.
Skorec vodní

Skorec vodní

 Historie vlivů lidské činnosti v údolí Říčky je velmi podobná historii Rakoveckého údolí. Louky byly extenzivně využívány buď jako jednosečné nebo jako pastviny. Vzhledem k údolí Rakovce má pramenná oblast Říčky mnohem méně narušený vodní režim zejména vzhledem k menšímu rozsahu meliorací v minulosti. Ani ona však neunikla zvýšenému tlaku poslední doby - množí se porušování zákazu vjezdu, vznikají problematické stavby v nejcennějších partiích a v neposlední řadě hrozí zánik některých travnatých ploch díky absenci jejich využívání následkem postupující sukcese.

            Z původních listnatých lesů zůstaly pouze enklávy bukových prostorů na méně přístupných místech. Zbylé plochy byly v minulosti nahrazeny z ekonomických důvodů jehličnatými monokulturami, které jednak vykazují snížení druhové pestrosti organismů, jednak sníženou odolnost proti hromadnému napadení škůdci.

            Důvodem zřízení přírodního parku Říčky je zachovalý komplex nivních luk kolem meandrujícího toku Říčky se skupinami dřevin, tůněmi a mokřady obklopený lesními porosty se zajímavými výhledy z vrcholků okolních kopců. Dalším motivem bylo zachování zbytků hodnotných biotopů rostlin a živočichů:


Výreček malý

Výreček malý

se ozývá za temných podzimních nocí.
Do léta pracujeme na finálním vyčištění parcel 300/19, 17, 12 a 25. Loukám zdar.,,

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
W.O. RIVERS je čistě dobrovolnická skupina nadšenců, kteří tuhle práci mají jako koníčka. Pokud byste nás chtěli jakkoli podpořit ať finančně, morálně nebo fyzicky, kdykoli se obraťte na naši velkou radu v sekci kontakty.

Všichni kdo nám pomůžou v naší práci protože chtějí aniž by museli, uveřejníme na tomto místě spolu s komentářem jak byl jejich příspěvek přesně využit k dobré věci, jelikož zastávám názor, že je nutné dobré lidi chválit a poděkovat jim za jejich pomoc a férový kamarádský přístup, který není dán do vínku každému. Takhle podanou ruku se budeme snažit nikdy nezklamat.

Dosud nám velice pomohli:

Pan Pavel Levíček (300/30)- nezištně nám poskytl zázemí jeho tábořiště na "Jitrnicové louce", pokud je nebude užívat ve stejném termínu jeho rodina, což je nutné vždy předem domluvit telefonem. Velkou roli na jeho parcele hrála ověřená důvěra ve staré kamarády - konkrétně v mého otce "Sama". Za to mu velice děkujeme a za jeho důvěru se budeme snažit bez řečí revanžovat automatickou údržbou jeho pozemku.

Manželé Jaškovi (300/29) - jako první majitelé nám ochotně svou louku pronajali do konce roku 2009 a z prvních velice kladných dojmů lze říci, že se určitě dohodneme i na léta budoucí. Velice si cením ochotného postoje a naklonění naší věci ze strany těchto majitelů. Po projednání na první velké radě budeme se souhlasem a vědomím manželů Jaškových a orgánů státní správy zvažovat zbudování našeho stálého reprezentativního domovského tábořiště W.O. RIVERS.

Pan Oravec - myslivecký hospodář OMS BRNO-VENKOV.
Se kterým jsme navázali dlouhodobou spolupráci spočívající v odvozu sena. Myslivci po každém našem sečení a usušení trávy na parcelách které máme v nájmu seno pohrabou a traktorem na valníku odvezou do svých seníků. Odpadne nám tak starost kam se senem, zvěř bude mít dostatečnou zásobu na zimu, myslivci budou rádi, že mají nachystáno a všichni budem spokojení. Věřím, že nám tahle praxe dlouho vydrží.

Pan Lubomír Drápal, který nám povolil veškerou činnost na jeho parcelách 300/27 a 26, které po odstranění náletu budeme moci již udržovat sečením za pomocí traktoru pana Václava Čapky, kerý bude seno zpracovávat pro svoje koně a co neodveze on, zpracují myslivci.

Pan Václav Čapka (starosta obce Hostěnice), který nám po představení naší vize záchrany květnatých luk na Říčkách nezištně nabídl sečení parcel o které se staráme traktorem a odvoz sena pro svoje koně. Pan Čapka také spolupracuje s panem Oravcem, kterému shrabuje sběračem seno které sám nepoužije a rozváží do mysliveckých krmelců v okolí. Díky této praxi, kterou bychom s panem Čapkou velice rádi rozjeli při "Druhé trávě 2009", bychom si mohli dovolit přibrat do ochrany více parcel, než kdybychom louky sekli jen křovinořezy a seno po usušení odklízeli rukama. Za takovou ochotu mu patří veliký dík.

Pan Miloslav Frank (300/28) - Jako majitel povolil W.O. RIWERS veškerou činnost na svém pozemku. Jeho parcela byla poslední, kterou jsme v kalendářním roce 2009 dali z většiny dopořádku. Velice děkujeme, že můžeme jeho pozemek nezištně udržovat podle našich představ.

Paní Danuše Kalábová (300/21) - jako majitelka této parcely nám vyšla vstříc a poskytla nám díky bezplatné nájemní smlouvě svou louku k záchraně. Velice si ceníme a děkujeme za vloženou důvěru v naši práci.

Pan Pavel Švábenský (300/20) - jako majitel této části trvalých travních porostů nám umožnil zachránit a udržovat i jeho louku za čež mu velmi děkujeme.

Děkujeme panu Stanislavu Pernicovi (300/25), který nám poskytl pro záchranu i svou parcelu podpisem nové nájemní smlouvy pro záchranu tohoto pozemku.



ŠTĚPÁN DANĚK - šerif W.O. RIWERS
Tyto stránky vytváří Štěpán Daněk řečený "Frenk"